V roce dva tisíce šestnáct, bylo mi dvaadvacet let a důrazně hledal dílnu, nebo místo kde bych mohl vyrábět své kytary. V té době, už několik let jsem neměl moc směru a nevěděl co dělat v životě, a konečně jsem se rozhodl úplně věnovat kytary, jen jsem potřeboval místo v kterém pracovat. To je fakt složité, protože když vyřezavujete dřevo, i když ručně bez stroje, hrozně hlucite, proto hlavní problém je najít místo kde to sousedům nevadí nebo místo bez žádných sousedům.
Bromham Mlýn, kde byla můj první dílna
(Vlastně to vím že je to obyčejný problém, protože když jsem jednou navštívil výrobce ladících kolíků, on měl dílnu domů a řekl že doufal to sousedům nevadí. A byla stejná situace když jsem navštívil výrobce kytar Paula Fischera, ale on udělal velice odhlučnění ve svou dílnu. Takže je to obyčejná starost s výrobci věci.)
Inu konečně jsem našel pokoj, kde bych mohl pracovat, v nejvyšší patře ve starém vodní mlýnu. V spodku mlýnu byla kavárna a nad kavárnou byla galerie s díly od místních umělců. Jinak mlýn byl prázdný, ale bylo to zajímavé stavení a lidem dovolí prohlížet celý místo kromě mého pokoje na nejvyšší patře. Pod mlýnem, a obzvlášť pod schodišti na vrcholku které jsem měl svou dílnu, zuřivě se hnala řeka, násilí hukot a ten zvuk řval skrz celý mlýn. Rozhodně nebyla perfektní dílna, navždy bylo to náročná kontrolovat vlhkost tam, a taky tam bylo stále zimní. Jedna věc že byla dobrá, že dílna byla asi šest kilometrů od domu a musel jsem tam jet na kolo, proto jsem byl v té době fakt zdraví. Takže dílna sice nebyla perfektní, přitom bylo to místo kde bych se mohl učit a růst jako výrobce kytar.
Předtím jsem začal tam vyrábět kytary, potřeboval jsem ponk, a protože v té době byla zima, a příliš chlado pro výrob kytar, a taky neměl moc peněz, rozhodl jsem se vyrobit svůj ponk sám. Šťastně jsem našel hromadu dřeva na stránce ebay. Kusy dřeva byly staré trámy od staré anglické chalupy, a byli kusy dubu a jilmu, a cena byla neuvěřitelně levná, asi jen třicet liber. Můj táta mě svezl abychom dostali dřeva, a ještě si můžu vzpomínám dům kde byla. Krásný velký dům byl uprostřed venkovu, nedaleko byl les a nemohl jsem vidět žádné sousedé. Muž čekal pro nás vedle hromady dřeva, co brzy by byla můj ponk. Měl jsem hodně podobných dobrodružství s mým tátou.
Můj miláček, můj ponk
Bylo to náročné vlastně vyrobit ponk. V té době, předtím jsem jen vyrobil dvě kytary, jen jsem měl ruční nástroje, a tyhle trámy byli fakt drsné a hrozně plně hřebíků! Ale namouduši bylo to legráce. A byl jsem šťastný s designem, protože poslední dobou, když jsem vyrobil svoje druhou kytaru, osobitý bratranec mi dal velkou truhlici jako dárek, kde bych své nástroje mohl držet. Proto, navrhl jsem ponk kolem té truhlice. A potom můj táta mi koupil fakt dobrý starý svěrák pro ponk.
Teď jsem vyrobil asi čtyřicet kytar s ponkem, a doufám že vyrábím sta víc a že budu mít ponk už celý život. Je to skvělý protože je to tak těžký, a nerozkýva když pracuju na něm. A protože já ho vytvořil, má pro mě perfektní rozměry.